LEVÁCTVÍ

Básničky rozdělené podle témat.

Záhadný ústup leváků

Záhadný ústup leváků

V roce 1994 se podařilo objevit rozsáhlou kolekci Mitchellových a Kenyonových negativů na více než osmi stech celuloidových svitcích. Jedinečné svědectví o životě v Anglii z přelomu 19. a 20. století bylo převedeno na dvě DVD a ta se dostala do rukou  britským psychologům Alexi Hartiganovi a Christopherovi McManusovi z University College London. Oba vědce zaujalo při sledování historických dokumentů velké množství lidí, kteří radostně mávali do objektivu kamery. Někteří mávali pravou rukou, jiní naopak levačkou.

 

Sagar James Mitchell (vlevo) a James Kenyon (vpravo).

Mávání je zcela spontánní činnost a člověk při něm používá přednostně svou dominantní ruku. Hartigan a McManus si uvědomili, že z filmů mohou celkem přesně určit, kdo byl levák a kdo pravák. Prohlédli si sestřih filmů okénko po okénku a sledovali jejich aktéry. Napočítali celkem 391 mávajících osob. Leváci z nich představovali pouhých 15 %. Zajímavé bylo zastoupení leváků mezi různě starými osobami. Dá se z něj usoudit na trend, který probíhal ve viktoriánské Anglii. Původně tu bylo leváků poměrně hodně. Mezi lidmi narozenými kolem roku 1860 činil jejich  podíl 29 %. Z osob narozených na sklonku 19. století ale mává levačkou jen 7 %.
„Na konci viktoriánské éry bylo leváků méně než dnes a jejich podíl v populaci během 19. století neustále klesal,“ konstatují Hartigan a McManus ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Current Biology.

 

Zároveň oba psychologové přiznávají, že příčina úbytku leváků v druhé polovině 19. století není jasná. Nevylučují možnost, že část vrozených leváků zůstávala utajena, protože tehdejší společnost vnímala dominantní užívání levé ruky jako „neslušné“. V té době bylo ve školách běžnou praxí nucení levorukých školáků k psaní pravačkou. Konec 19. století přinesl do Anglie všeobecnou školní docházku a rozvoj průmyslu. Leváci byli najednou mnohem nápadnější, protože brali do „zapovězené“ ruky nejen pero ale i nástroje a nářadí při práci. Většinová „pravácká“ společnost jim v tom všemožně bránila. Britská studie o leváctví z roku 1880 konstatuje, že „je vynakládáno obrovské úsilí na to, aby leváci upustili od používání levé ruky“. Nucení leváků k přednostnímu užívání pravé ruky s sebou nese vzestup případů dyslexie, zadrhávání při řeči a dokonce autismu a duševních onemocnění. Pokud je Hartiganovo a McManusovo vysvětlení úbytku leváků v Británii na sklonku 19. století správné, měl by být v tehdejší  společnosti patrný vzestup těchto problémů. Na to se chtějí oba vědci zaměřit při svém dalším pátrání po příčinách záhadného úbytku leváků.

 
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.