Leváctví (sinistralita, left-handedness), též levorukost je preference levé ruky nebo jiné části těla před pravou. Levák je osoba, která má levou ruku obratnější než pravou, tedy opačně, než je obvyklé, obrácená lateralita bývá však pozorovatelná také ve funkci nohou (dominantní noha se používá ke kopání), zraku nebo sluchu. Dominance může být nejen funkční, ale může se projevit i na tvaru orgánů. Levák častěji používá levou ruku při manipulaci s předměty a podobných činnostech a levou rukou se učí psát snadněji než pravou. V minulosti bývalo leváctví závažným sociálním handicapem a převažovala tendence leváky i násilně přeučovat na praváky (v Československu byla tato snaha oficiálně zavržena v roce 1967). Protože toto přeučování není zcela úspěšné a působí neúměrné riziko škod na duševním zdraví, v dnešní době jsou v moderní společnosti leváci akceptováni a mnohé výrobky jsou jim přizpůsobovány.

Opakem leváka je pravák, opakem leváctví je praváctví (dextralita, right-handedness, pravorukost).

Lateralita (tedy dominance nebo preference jedné strany) souvisí s rozdílností funkce pravé a levé mozkové hemisféry.

Zkřížená lateralita se nazývá, pokud se neshoduje lateralita různých typů funkcí či orgánů.

Ambidextrie, ambilateralita: někteří lidé mají obě ruce stejně šikovné, popřípadě obě stejně nešikovné. (Z toho vznikla úsloví „má obě ruce levé“, „je na práci levý“) Protože tyto schopnosti jsou v populaci rozloženy kontinuálně, nelze tuto skupinu přesně vymezit. Odhady 3–5 %, zdroj údaje je neznámý.

V novější době se rozlišuje geneticky přirozený levák (leváctví je v rodině dědičné) a patologický levák (příčinou obrácené laterality je dysfunkce části mozku).

Dominance nohy má velký význam při pohybových sportech, leváctví může být výhodou například v baseballu, opačná dominance oka může být problémem například při střelbě a lukostřelbě, kde záleží i na souladu oční dominance s dominancí rukou. Příliš silná dominance jednoho oka je však vadou a může způsobovat šilhavost.